5. Návštěva tržnice

Po návštěvě všech těch památek jsem byla úplně grogy, ještě že jsem se tak dobře vyspala. Hned ráno jsem dostala chuť na mořské plody a rozhodla se, že si zajdu na místní souk, nakoupím místní dobroty a podívám se, co všechno tam mají. Hned u prvního stánku bylo koření. První, ke kterému jsem přičichla, byla chili paprika. Byla tak pikantní, že by i komár ronil slzy! U stánku s koženými výrobky mě zaujaly jedny boty. Jen co jsem si je nazula, věděla jsem, že si je zkrátka musím koupit! Z povzdálí nás pozorovala marocká žena prodávající ručně dělanou keramiku. Měla zářivě modré oči, dlouhé vlnité vlasy a celé stehno potetované hennou! Dál jsem brouzdala uličkami tržiště, tu a tam nakoukla do malého obchůdku, zastavila se. Chvíli jsem koukala do výlohy s látkami a překvapilo mě, že některé vypadají jako naše české krojované. Hned vedle byla malá čajovna. Usadila jsem se pohodlně do křesílka a dala si silný mátový čaj. Při jeho popíjení jsem se seznámila s Rashidem, který o sobě říkal, že je geolog riskující prozrazení - tomu jsem moc nerozuměla, než mi vysvětlil, že kdysi býval pirátem a nezřídka mařil lodní provoz. Celý rozhovor příjemně plynul a tak mu na závěr děkuji a cestou zpět na pokoj míjím šperkaře, který experimentuje a zkusmo rád osazuje drahokamy. Návštěva trhu se mi moc líbila, skrývalo se tam tolik barev až oči přecházely! Kéž by alespoň polovina rán jarních dnů byla tak příjemná jako to dnešní.